Zuzana Prátová hájí Štěpnici

Zuzana Prátová hájí Štěpnici

Dĺžka: minút

Rezervácia a predaj lístkov v Infosen Senica (tel.č.: 034 651 6459)

DS Svatopluk pri DK Hodonín uvádza príbeh z dejín Hodonína podľa publikácie Vladimíra Nováka z roku 1947

ZUZANA PRÁTOVÁ HÁJÍ ŠTĚPNICI

alebo rekonštrukcia pohnutých udalostí z Léta Páně 1754 a slávnostné odhalenie sochy hrdinke Hodonína

Dom kultúry Senica

1.2.2024 (štvrtok) o 19 h.

Vstupné: 5 €

Prepdredaj: Infosen Senica, tel.č.: 034 651 64 59

Vážení diváci!

Přišli jstena autorské představení Divadelního souboru Svatopluk – „Zuzana Prátová hájí štěpnici“. Tento příběh z dějin města Hodonína mě zaujal již dávno, když mi o něm vyprávěla nestorka hodonínského souboru Bětka Švancerová.

Mezitím jsme se my, Záhoráci ze Senice spřátelilis hodonínskými divadelníky natolik, že jsme spolu vytvořili i dvě autorské hry, „Tomášku domů“ a „Osudy jedného vinára“.

I tato třetí divadelní spolupráce vznikala obtížně. Především se nám, vhledem k původnímu dramaturgickému materiálu, nedostávalo osob. Protagonistům se ale nakonec podařilo všechny problémy překonat.Tvar, který uvidíte vychází z našeho hlavního písemného zdroje –publikace Vladimíra Nováka z roku 1947, se stejným názvem, „Zuzana Prátová hájí štěpnici“.

Text publikace, kterou ilustroval Ferda Štábla tvořil Vladimír Novák těsně po druhé světové válce a je skutečně vzácný tím, že ještě není zasažen ideologickou hantýrkou, kterou mnohé podobné publikacev dobách nastupující komunistické diktatury už trpěly. Kronikářskou látku, která popisuje tehdejší společenské i místopisné poměry a podrobný průběh zápasu rodiny Prátových s úředníky a vrchností, jsme se pokusili přetavit do dramatické podoby tak, aby se divák při představení nenudil, a přitom neutrpěla ani historická fakta.

Chvílemi se Vám může zdát, že si trošku děláme legraci, ale naším záměrem je udržet divákovu pozornost a vtipně komentovat historické reálie i z dnešního pohledu. Naším hlavním námětem je hrdinství Zuzany Prátové, která ubránila svůj majetek – Perunskou štěpnici, před zvůlí vrchnosti. Můžeme tak vlastnětvrdit, že naše hrdinka byla nejen u zrodu odporu poddaných proti pánům, ale s nadsázkou i u vzniku feministických hnutí, které by tak tedy mohly mít své prvotní základy právě zdena Slovácku. Tady se divadelně dostáváme na plochu recese, ale v podstatě jde o to, abychom naplnili zdivadelnění historického textunejen popisnou, ale i vtipnou formou.

Tomu je přizpůsobeno také herectví, které při některých postavách napodobuje Cimrmanovskou poetiku. Hudba PalaNemca je inspirována voicebandem E.F.Buriana a tady se „nezpívající“ soubor statečně popral se zpěvem. Počet postav, kterých je v textu opravdu hodně jsme se snažili snížit na nezbytné minimum. Naopak přibyly postavy Žab a Malérečka, která reprezentuje zvláštní folklorní postavu. Také Zuzana Prátová společně s rodinou zastupujílidský element a „zdravý selský rozum“. Muže představují kromě historických záporných charakterů primátor Kleybl, inspektor Cyrani, správce Malíř, Hlásný, ale také Drábové a vojsko. Zatímco kronikář Klein, Profesor a Pamětník představují neutrální popisnou a pomocnou rovinu. Krásně malované kulisy Jiřího Hiršla ukazují dobový Hodonín, jaký byl v tehdejší době a jsou lidově realistické, ale i minimalisticky funkční.Před Bětu Švancerovou byla postavena těžká úloha připravit kostýmy odrážející letopočet našeho příběhu.Koncept scény určuje i rozdělení postav podle společenských stavů na poddané – obraz řeky Moravy a louky,měšťany pak představuje obraz městské zástavby a vrchnost obraz Holíčského zámku. Na nejvyšším místě pak uvidíte i císařovnu Marii Terezii, která všechno bedlivě sleduje.

Závěrečná scéna recesistického odhalení pomníku hlavní hrdince vypovídá především o tom, v jakém postavení vrchnost nejraději vidí své poddané, a že se za těch 270 let v tomto ohledu vlastně až tak moc nezměnilo.

Ivan A.Fodor

autor hry a režisér

Rezervácia a predaj lístkov v Infosen Senica (tel.č.: 034 651 6459)

DS Svatopluk pri DK Hodonín uvádza príbeh z dejín Hodonína podľa publikácie Vladimíra Nováka z roku 1947

ZUZANA PRÁTOVÁ HÁJÍ ŠTĚPNICI

alebo rekonštrukcia pohnutých udalostí z Léta Páně 1754 a slávnostné odhalenie sochy hrdinke Hodonína

Dom kultúry Senica

1.2.2024 (štvrtok) o 19 h.

Vstupné: 5 €

Prepdredaj: Infosen Senica, tel.č.: 034 651 64 59

Vážení diváci!

Přišli jstena autorské představení Divadelního souboru Svatopluk – „Zuzana Prátová hájí štěpnici“. Tento příběh z dějin města Hodonína mě zaujal již dávno, když mi o něm vyprávěla nestorka hodonínského souboru Bětka Švancerová.

Mezitím jsme se my, Záhoráci ze Senice spřátelilis hodonínskými divadelníky natolik, že jsme spolu vytvořili i dvě autorské hry, „Tomášku domů“ a „Osudy jedného vinára“.

I tato třetí divadelní spolupráce vznikala obtížně. Především se nám, vhledem k původnímu dramaturgickému materiálu, nedostávalo osob. Protagonistům se ale nakonec podařilo všechny problémy překonat.Tvar, který uvidíte vychází z našeho hlavního písemného zdroje –publikace Vladimíra Nováka z roku 1947, se stejným názvem, „Zuzana Prátová hájí štěpnici“.

Text publikace, kterou ilustroval Ferda Štábla tvořil Vladimír Novák těsně po druhé světové válce a je skutečně vzácný tím, že ještě není zasažen ideologickou hantýrkou, kterou mnohé podobné publikacev dobách nastupující komunistické diktatury už trpěly. Kronikářskou látku, která popisuje tehdejší společenské i místopisné poměry a podrobný průběh zápasu rodiny Prátových s úředníky a vrchností, jsme se pokusili přetavit do dramatické podoby tak, aby se divák při představení nenudil, a přitom neutrpěla ani historická fakta.

Chvílemi se Vám může zdát, že si trošku děláme legraci, ale naším záměrem je udržet divákovu pozornost a vtipně komentovat historické reálie i z dnešního pohledu. Naším hlavním námětem je hrdinství Zuzany Prátové, která ubránila svůj majetek – Perunskou štěpnici, před zvůlí vrchnosti. Můžeme tak vlastnětvrdit, že naše hrdinka byla nejen u zrodu odporu poddaných proti pánům, ale s nadsázkou i u vzniku feministických hnutí, které by tak tedy mohly mít své prvotní základy právě zdena Slovácku. Tady se divadelně dostáváme na plochu recese, ale v podstatě jde o to, abychom naplnili zdivadelnění historického textunejen popisnou, ale i vtipnou formou.

Tomu je přizpůsobeno také herectví, které při některých postavách napodobuje Cimrmanovskou poetiku. Hudba PalaNemca je inspirována voicebandem E.F.Buriana a tady se „nezpívající“ soubor statečně popral se zpěvem. Počet postav, kterých je v textu opravdu hodně jsme se snažili snížit na nezbytné minimum. Naopak přibyly postavy Žab a Malérečka, která reprezentuje zvláštní folklorní postavu. Také Zuzana Prátová společně s rodinou zastupujílidský element a „zdravý selský rozum“. Muže představují kromě historických záporných charakterů primátor Kleybl, inspektor Cyrani, správce Malíř, Hlásný, ale také Drábové a vojsko. Zatímco kronikář Klein, Profesor a Pamětník představují neutrální popisnou a pomocnou rovinu. Krásně malované kulisy Jiřího Hiršla ukazují dobový Hodonín, jaký byl v tehdejší době a jsou lidově realistické, ale i minimalisticky funkční.Před Bětu Švancerovou byla postavena těžká úloha připravit kostýmy odrážející letopočet našeho příběhu.Koncept scény určuje i rozdělení postav podle společenských stavů na poddané – obraz řeky Moravy a louky,měšťany pak představuje obraz městské zástavby a vrchnost obraz Holíčského zámku. Na nejvyšším místě pak uvidíte i císařovnu Marii Terezii, která všechno bedlivě sleduje.

Závěrečná scéna recesistického odhalení pomníku hlavní hrdince vypovídá především o tom, v jakém postavení vrchnost nejraději vidí své poddané, a že se za těch 270 let v tomto ohledu vlastně až tak moc nezměnilo.

Ivan A.Fodor

autor hry a režisér

Nájdi svoj film